LEGIO X GEMINA PIA FIDELIS

FORVM POPVLI

 
Právě je úterý 19.1.2021 9:35

Všechny časy jsou v UTC+01:00




Odeslat nové téma  Odpovědět na téma  [ 10 příspěvků ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Psychika
PříspěvekNapsal: neděle 10.11.2013 22:46 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: středa 12.12.2012 23:18
Příspěvky: 40
Byl někdy zaznamenán psychický stav vojáku v antice ? Jestli jsou nějaký záznamy že se vojáci psychicky dlouhodobě zhroutili po návratu.
Četl jsem ,že teď více vojaku v USA a myslím i Británii spachalo sebevraždu než umřelo v boji a ,že se to nedaří zastavit. Taky bylo psáno že poválce skončilo 2/5 vojáku na psychiatrii.

Zajímalo by mě jak to bylo v Antice jestli měli taky takový problémy vojáci a jestli někdy o tom bylo psáno.


Nahoru
   
 Předmět příspěvku: Re: Psychika
PříspěvekNapsal: pondělí 11.11.2013 17:43 
Offline
Moderátor

Registrován: čtvrtek 14.12.2006 14:14
Příspěvky: 458
Ahoj,

četl jsem v tomto ohledu jeden článek, ze kterého vyplývá, že někteří badatelé se již snažili prokázat, že i u antických vojáků se vyskytovala posttraumatická stresová porucha způsobená zážitky v boji. Nicméně sám autor toho článku je v tomto ohledu spíš skeptický a tvrdí, že ve skutečnosti ve starověkých pramenech nejsou nikde zaznamenány jisté a jednoznačné případy takových poruch a že zastánci této teorie spíše aplikují naši současnou zkušenost na podobné situace ve starověku, nicméně že tento přístup není v tomto případě zcela relevantní, protože prostě ve starověku byly zcela jiné podmínky, a tedy i vnímání a psychické reakce tehdejších vojáků mohly být jiné.

Citace článku, o kterém mluvím:
Melchior, A.: Caesar in Vietnam: Did Roman Soldiers Suffer from Post-Traumatic Stress Disorder?, Greece & Rome 58/2, 2011, s. 209–223.

V článku je citován následující článek jako užitečné shrnutí argumentů pro existenci posttraumatických stresových poruch u římských vojáků (nicméně já sám jsem ho nečetl):
Chrissanthos, S.: Aeneas in Iraq: Comparing the Roman and Modern Battle Experience, in: Cosmopoulos, M. B. (ed.), Experiencing War. Trauma and Society in Ancient Greece and Today, Chicago, 2007.

Ve zmíněných článcích najdeš i další literaturu o tomto tématu.

Čau
Saša


Nahoru
   
 Předmět příspěvku: Re: Psychika
PříspěvekNapsal: úterý 12.11.2013 19:46 
Offline

Registrován: úterý 19.8.2008 21:23
Příspěvky: 151
Souhlasim s tim ze jde o snahu aplikovat soucasny problem na obdobne podminky v historii. A podle me to stalo za uvahu ale vysledek je takovy ze se nic takove nepotvrdilo. Spis naopak se ukaze ze tenhle problem nebyl vubec tak aktualni. Zcela jiste se neco obdobneho vyskytovalo ale spise vyjmecne.
Jina doba a celkove jiny pristup. Vemte si jak se zmenilo uvazovani lidi jen za poslednich sto let. Dnes je smrt neco nesmirne tragickeho a tutla se, mrtveho cloveka asi videlo jen malo lidi a tak je logicke ze kdyz k tomu pak dojde je to deprimujici. Ale ne vzdy tomu tak bylo. Lide byli na smrt zvykly a brali ji jako beznou soucast zivota.
Muj nazor, ne uplne presne podany ale co chcete od blatoslapa :-D

_________________
Antonivs Cvrro
legionář IV. contubernia, VI centurie
VIII coh. LEG. X GPF
"Hic Rhodos, hic salta"


Nahoru
   
 Předmět příspěvku: Re: Psychika
PříspěvekNapsal: středa 13.11.2013 11:06 
Offline

Registrován: středa 10.10.2007 19:10
Příspěvky: 760
Bydliště: Klecánky
SALVE, můj názor je , že dnešní lidé jsou na hony vzdáleni od tehdejšího běžného života. Kdo si zabíjí doma sám zvěř kuli masu, nebo se účastní obětování ? Nemluvě otrestání otroků bitím nebo popravou .Ať aktivně nebo jen přihlížením. Samozřejmě že byla i větší úmrtnost a tím pádem smrt byla běžnou .Úmrtí blíské osoby bylo vždycky osobní tragédií( Achilleus a smrt Patrokla). Též víra pomáhala nespochybnitelnost boží vůle a kult chrabého hrdiny .

_________________
CITO, CITO, PILA MITTITE!


Nahoru
   
 Předmět příspěvku: Re: Psychika
PříspěvekNapsal: čtvrtek 14.11.2013 18:49 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: středa 12.12.2012 23:18
Příspěvky: 40
No já bych spíše řekl že to je dobou. . . . . taky to bylo na psychiku hodně ale v podstatě se bojovalo několik hodin meči a šípy.

Dnes se bojuje nepřetržitě velký hluk zbraní riziko že nás někdo zabije na stovky metrů sniper na 1km a více.
Stroje odstřelování dělostřelectvem několik Km rakety odpálené na stovky kilometrů bombardování ze vzduchu nášlapné miny nebo bomby.

Myslim že tento moderní způsob hodně likviduje psychiku nepřítele ani nevidíte. Nebo všechny může něco zabít aniž by jste to zahlédli.


Já jsem taky v tomhle na houby sice mám 198cm a přes 100kg atlet . . . . když někde jsem tak postava bojovníka ale když jsem měl zabíjet kapra o vánoci tak jsem z toho měl pomalu trauma nebo při odběru krve musím ležet a i tak měním barvu blížící se modrošedou :D.

Něco na to bude když se dívám na muslimy tak ti taky moc neřeší poválečnou psychiku ti díky náboženství jsou na to hrdí a je jim to jedno. Klidně odřezávají končetiny zajatcům a podobně . Zatím co plno Evropanů by na tohle nemělo žaludek.


Nahoru
   
 Předmět příspěvku: Re: Psychika
PříspěvekNapsal: čtvrtek 14.11.2013 22:02 
Offline
Moderátor

Registrován: čtvrtek 22.2.2007 10:32
Příspěvky: 918
Bydliště: Žďár nad Sázavou
Salve,
myslím, že to trauma bývá z menší části důsledek samotného boje (to už tady popsal Zlobr), kdy dnes je to trochu jiné, ale jinak si myslím, že nejvíce těch posttraumat způsobuje setkání a způsob jednání s civilním obyvatelstvem. Dneska je Evropa postavena, a do hlavy je ti od mala vtloukán, na principech humanity, na tom, jak je špatné jednat s člověkem jinak než bys jednal se sebou. Dnešní vojáci a co já jsem spíše viděl v nějakých dokumentech, tak měli trauma z toho, že byli na mírových misích, kde se mohli jen koukat jak někdo vraždí druhé a oni nemohli zasáhnout. Z bojových misí si dnes například někteří američtí vojáci spíš vozí videa s tím, jak to hezky bouchá.
Asi bych to tedy dával hodně na vrub moderní společnosti a jejím zásadám. Jak už tu Zlobr nastínil, třebas ti náboženští bojovníci s tím prostě problém nemají, holt jiná společenská norma. Je to asi tou výchovou, když budu lidi mordovat a doma mě učili, že to prostě není nic špatného zabíjet v boji, tak mi to asi ani tak špatné nepřijde, zato při obrácené výchově, se budu cítit provinile a to mě pak nejspíš může užírat.
Tak to byl můj názor na věc, ikdyž bych také raději neválčil :mrgreen:

_________________
PETRONIVS SCORPIVS
CENTURIO COH III BRVTI LEGX GPF
,,VSQVE AD FINEM"


Nahoru
   
 Předmět příspěvku: Re: Psychika
PříspěvekNapsal: neděle 17.11.2013 23:40 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: úterý 2.1.2007 22:40
Příspěvky: 463
Zlobr píše:
No já bych spíše řekl že to je dobou. . . . . taky to bylo na psychiku hodně ale v podstatě se bojovalo několik hodin meči a šípy.

Dnes se bojuje nepřetržitě velký hluk zbraní riziko že nás někdo zabije na stovky metrů sniper na 1km a více.
Stroje odstřelování dělostřelectvem několik Km rakety odpálené na stovky kilometrů bombardování ze vzduchu nášlapné miny nebo bomby.
Konflikt nízké intenzity existoval i ve starověku. A představa, že průzkumnou či zásobovací jednotku může kdykoli někdo napadnout zpoza kamene či z lesa, asi není o moc lepší, než že vojáka může zabít mina. Obležení města taky obvykle netrvalo pár hodin, a dávalo široký prostor pro psychologickou válku v rozměrech, jaké dnešní doba takřka nezná (možná mimo subsaharskou Afriku). Kromě samotného vědomí možnosti, že dobyté město bude vypleněno (a možná i vyvražděno) to ze strany obléhajcích byly třeba hlavy nabodané na kůlech či umučení zajatců před hradbami, ze strany obléhaných užití vroucího oleje apod. To samé platí o vztahu k civilistům. Postup pustošící armády nepřátelským územím běžně snížil populaci o 20 až 50% (i když většinu obětí měl na svědomí nejspíš hlad způsobený zničením úrody). Starověká válka nebyla ani kratší ani méně děsivá.

Ten rozdíl bych viděl spíš v tom, co už tu uvedli Saša, Antonivs Curro a LVCIVS VEGETVS GRANITVS: Tehdejší vojáci byli utváření naprosto odlišným prostředím. Většina vojáků pocházela z venkova a na venkov směřovali, když přežili službu (takže jejich životní podmínky byly tvrdé tak nebo tak). V civilním životě byli obklopení smrtí (například polovina dětí se nedožila dospělosti) i zabíjením (přinejmenším porážkami zvířat). Jejich vztah k smrti byl taky výrazně upravován náboženstvím, k tomu můžu doporučit tuhle slavnou knihu:
http://www.kosmas.cz/knihy/62524/dejiny-smrti-i/


Nahoru
   
 Předmět příspěvku: Re: Psychika
PříspěvekNapsal: pondělí 18.11.2013 5:14 
Offline

Registrován: úterý 19.8.2008 21:23
Příspěvky: 151
Ohledne zpusobu boje je myslim o hodne tezsi zabit cloveka tvari v tvar nez proste zmacknout cudlik na kilometr a ibet ani nevidet. Jsou pripady a neni jich malo kdy vojaci v boji zblizka zavahali nebo zcela selhaly. Nekde jsem snad cetl i jakesi dobove dopiruceni ze pri boji na bajonety se nema divat nepriteli do oci. Oci jsou dulezite po celou historii a clovek si je zapamuteje, zive i mrtve :-)

_________________
Antonivs Cvrro
legionář IV. contubernia, VI centurie
VIII coh. LEG. X GPF
"Hic Rhodos, hic salta"


Nahoru
   
 Předmět příspěvku: Re: Psychika
PříspěvekNapsal: pondělí 25.11.2013 16:34 
Offline

Registrován: čtvrtek 21.8.2008 12:25
Příspěvky: 303
Bydliště: Hradec Králové
Na jednu stranu byl dřívější člověk daleko lépe připraven na konfrontaci se smrtí,umíráním,krví,ztrátou blízkých osob..na druhou válčení znamenalo přijít do bezprostředního kontaktu s nepřítelem,být fyzicky ohrožován a buď množstvím ran zneškodnit nebo riskovat bolestivé zranění,zmrzačení(a tedy doživotní deklasování) nebo velmi bolestivou smrt.Také je třeba si uvědomit že dnešní člověk-a tuplem veterán má spoustu času na "užírání se"kdežto starověký člověk se měl co otáčet aby mohl vést normální,a prací naplněný život.O psychice válek asi dobře vypovídá alkoholismus kterému podléhali,podléhají a budou podléhat vojáci na tažení vždy...Pokud vím je na dnešních misích alkohol zakázán a zajímalo by mne jestli právě nemožnost "spláchnout" celodení stres nevede k větším problémůmnež by se zdálo...

_________________
sovy nejsou,čím se zdají být..


Nahoru
   
 Předmět příspěvku: Re: Psychika
PříspěvekNapsal: pátek 14.2.2014 19:39 
Offline

Registrován: neděle 8.7.2007 20:25
Příspěvky: 73
Bydliště: Kolínsko
Ahoj možná trochu mimo,ale jsou někde nějaký záznamy z 2 světové ,nebo psal někdy někdo o tom jak to po skončení války brali ti co jí přežili? Myslím tím vojáky...jestli měli nějaká traumata hromadně ))).Většinou dokumenty kde vypovíddají veteráni,tak sice je to proně krutá vzpomínka,ale museli se s tím nějak vyrovnat.A tam taky asi bylo těch zážitků moc a moc.
Nebo jestli to není tou pokřivenou výchovou a nerostou z nás a z našich dětí čím dál tím větší zmetci. ))


Nahoru
   
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma  Odpovědět na téma  [ 10 příspěvků ] 

Všechny časy jsou v UTC+01:00


Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Přejít na: 

cron
Založeno na phpBB® Forum Software © phpBB Limited
Český překlad – phpBB.cz